Vlastně mám tři děti, dva syny a jednu dceru. Mému nejstaršímu synovi je 14 let a jmenuje se Onur. Bude chodit do 10. třídy na BIS. Zajímá se hlavně o počítače. Mému nejmladšímu synovi je 11 let. Jmenuje se Umut a bude chodit do 7. třídy na BIS. Zajímá se o ruční práce, protože má velmi vysoké dovednosti v ručních pracích. Rád si vyrábí hračky z Lega a je velmi kreativní.

Je mi 44 let, zatímco mým dětem je 14 a 11 let. Takže mezi námi je generační propast. Nemůžu je vzdělávat tak, jak jsem byla vychována já. Musím se přizpůsobit nové generaci. Technologie novou generaci změnily. Rádi si hrají hry a hrají si s telefony. Nedokážou si dlouho udržet pozornost. Takže vím, že není snadné je doma trénovat a soustředit se na jedno téma. Snažím se je naučit soustředit se na dané téma tím, že si s nimi hraji. Snažím se je učit daný předmět při hraní mobilní hry nebo minihry. Snažím se je učit daný předmět zábavnou formou, protože tak se nová generace učí.

Doufám, že se mé děti v budoucnu dokážou sebevědomě vyjadřovat. Měly by se vyjadřovat. Měly by být kreativní ve všem a měly by mít sebevědomí říct vše, co si myslí. Dalším očekáváním je nechat děti učit se o různých kulturách. Protože v globalizovaném světě budou pracovat ve velmi korporátních a globálních společnostech. A pokud s nimi budeme moci provádět tento druh školení, když jsou velmi mladé, bude to pro ně v budoucnu velmi užitečné. Také doufám, že se příští rok naučí čínsky. Musí se učit čínsky. Teď mluví anglicky a pokud se naučí i čínsky, pak se snadno dorozumí s 60 % světa. Takže jejich prioritou v příštím roce je naučit se čínsky.